Září 2010

Dimorphodon, "ramforynchoid" z jury Velké Británie

8. září 2010 v 12:56 | Eduard |  Ptakoještěři
Dimorphodon je jedním z nám nejdéle známých ptakoještěrů. Byl popsán Williamem Bucklandem (autorem popisu prvního dinosaura: megalosaura) v roce 1829 jako Pterodactylus macronyx. Později se ale zjistilo, že tenhle druh není tak blízce příbuzný s ostatními pterodaktyly, a tak ho Richard Owen v roce 1859 překlasifikoval na Dimorphodon macronyx. Jednalo se o malého jurského dravce, který měl v rozpětí křídel 1,45 metru. Celé tělo dospělce měřilo 1 metr. Dneska známe dva druhy dimorfodonta: D. macronyx a D. weintraubi. Nejbližším příbuzným tohoto ptakoještěra je známý rod Peteinosaurus, se kterým je řazený do čeledi Dimorphodontidae.

Dimorphodon
Obrázek je odtud.

Anhanguera, ornitocheirid z křídy Brazílie

7. září 2010 v 12:29 | Eduard |  Ptakoještěři
Rodové jméno Anhanguera znamená v překladů "starý ďábel" a bylo vymyšleno opravdu výborně. Jednalo se totiž o obrovského a dravého ptakoještěra, který žil v křídě na území dnešní Brazílie. V rozpětí křídel měla Anhanguera 4-5 metrů a jejím nejbližším příbuzným byl rod Ludodactylus. K rodu Anhanguera se dnes řadí pět druhů: A. blittersdorfi, A. cuvieri, A. fittoni, A. santanae a A. spielbergi.

Anhanguera
Obrázek je odtud.

Nurhachius, křídový istiodaktylid z Číny

6. září 2010 v 13:48 | Eduard |  Ptakoještěři
Čína se v posledních letech stala hotovou velmocí na ptakoještěry, a to se projevuje přibýváním dříve neznámých druhů. Jedním z nich je i Nurhachius ignaciobritoi, který byl popsaný v roce 2005 týmem čínských vědců vedeným Xiaolinem Wangem. Nurhachius patřil do dobře známé čeledi Istiodactylidae, do které patří ještě rody Istiodactylus a Liaoxipterus. Nurhachius byl relativně malý ptakoještěr. Jeho rozpětí křídel se pohybovalo kolem 2,4-2,5 metra. Stejně jako spousta dalších ptakoještěrů z Liaoningu, i Nurhachius je známý z téměř kompletní kostry.

Nurhachius
Obrázek je odtud.

Liaoningopterus, křídový ornitocheirid z Číny

5. září 2010 v 11:06 | Eduard |  Ptakoještěři
Liaoningopterus je rodem ornitocheiridního ptakoještěra, který žil v rané křídě na území dnešní Číny. 61 centimetrů dlouhá lebka a rozpětí křídel přesahující 5 metrů z něj dělá největšího ptakoještěra, který zde byl kdy nalezen. Známe z něj téměř kompletní kostru, takže se zároveň jedná o výborně známý druh. Jeho lebka společně s dlouhými a ostrými zuby naznačuje, že se jednalo o dravce. K nejbližším příbuzným liaoningoptera patří Anhanguera a Ornithocheirus.

Liaoningopterus
Obrázek pochází odtud.

Bakonydraco, azhdrachid z pozdní křídy Maďarska

4. září 2010 v 12:41 | Eduard |  Ptakoještěři
Bakonydraco patří do čeledi Azhdarchidae a byl popsán Attilou Ösim a jeho kolegy v roce 2005. Jednalo se o středně velkého ptakoještěra s rozpětím křídel od 3,5 do 4 metrů. Není moc jasné, čím se bakonydrako živil, ale vědci se domnívají, že to byly ryby nebo ovoce. Zkameněliny tohoto ptakoještěra byly objeveny v Maďarsku a pocházejí z období křídy. K jeho nejbližším příbuzným patří rody Azhdarcho, Arambourgiania nebo třeba Volgadraco.

Bakonydraco
Obrázek je odtud.

Arambourgiania, obří azhdarchid z Jordánska

3. září 2010 v 11:37 | Eduard |  Ptakoještěři
Arambourgiania není tak populární jako její příbuzní Quetzalcoatlus, Hatzegopteryx a Ornithocheirus, ale dosahovala podobných rozměrů jako oni. Jednalo se totiž o ptakoještěra z čeledi Azhdarchidae, který je sice znám jen z jednoho krčního obratle, ale není pochyb o tom, že měl v rozpětí křídel 10-13 metrů. Arambourgiania žila v pozdní křídě na území dnešního Jordánska. Byla popsána Camillem Arambourgem jako Titanopteryx philadelphiae, ale později se zjistilo, že rodové jméno Titanopteryx už patří nějakému hmyzu, a tak ruský paleontolog Lev Nessov se svými kolegy v roce 1987 přeřadili druh T. philadelphiae k novému rodu Arambourgiania.

Arambourgiania
Obrázek arambourgianie je odtud.

Pterodaustro, ktenochasmatid z křídy Argentiny

1. září 2010 v 11:39 | Eduard |  Ptakoještěři
Pterodaustro je jedním z nejbizarnějších ptakoještěrů vůbec. Od všech ostatních příbuzných se totiž lišil spodní čelistí se zuby, které plnily úlohu jakési sítky na potravu. Dá se předpokládat, že Pterodaustro lovil velmi drobnou kořist, protože na lov větších zvířat by mu takovéto zuby byly zbytečné. Tento zajímavý rod byl příbuzným rodů Ctenochasma, Gnathosaurus a dalších. Jeho lebka byla asi 30 cm dlouhá a rozpětí křídel činilo 3 metry. Jeho pozůstatky pocházejí z přelomu rané a pozdní křídy dnešní Argentiny.

Pterodaustro
Obrázek pochází odtud.